Rozhodující je to, co říkal Ježíš: Snažte se pomáhat co největšímu počtu lidí ve svém okolí, aby byli šťastní. Může jít třeba o jídlo. Vařte pro lidi se zlomeným srdcem. Není třeba být člověkem zázraků, dělat zázraky. Kolik slepých uzdravil? To je v pořádku. Znal ten mechanismus. Ale pak se zase vrátil zpět k pravé lásce. To co zde musíme pochopit je pravá láska a odpouštějící povaha. Každý měsíc musíte pozvednout minimálně deset až patnáct lidí. Místo toho, abyste o nich mluvili negativně - šířili zbytečné klepy - raději je pozvedněte. I tady v ášramu slýchám docela dost klepů. Nemáte ani tušení, kolik negativity tím do sebe nasáváte. Když něco není pravda, když o něčem nic nevíte, nemáte právo to komentovat. Když o něčem nic nevíte a někdo něco říká, poslechněte si to a nechte to být. Když je to dobrá věc, přijměte to. Když je to negativní komentář, prostě odejděte a tomu člověku do očí řekněte: ‘Už mi prosím tyto věci nikdy neříkej. Říkej mi jen ty pozitivní.’ Snažte se být pozitivní, žít v pozitivitě. Tvořivost a pozitivita. Snaže se o pozitivní tvoření. Nezasekněte se v nějakých pomlouvačných iluzích. Rozumíte mi? Vytvářet zbytečné drby, někoho zbytečně pomlouvat je opravdu bolestivé. Vypustíte malý drb. Poté co dosáhne 9, 10 nebo 100 lidí, kam se to bude vyvíjet? Bude to pěkně bláznivé. Rozumíte mi? Dává vám to smysl, přátelé.”