Přejeme Šrí Káléšvarovi vše nejlepší k jeho dnešním narozeninám a zasíláme Vám jeho krátké audio-poselství nahrané v roce 2008 v jeho ášramu v Penukondě a vyprávění o zkušenostech Svámiho dlouholetých studentů. Vše nejlepší k narozeninám, Svámidží! Ze srdce Ti děkujeme za všechny dary, které jsi nám dal: za tvou lásku, nejvyšší duchovní vědění, transformující (sebepoznávací) procesy, za to, že jsi otevřel naše srdce a za společenství úžasných lidí.

Svámiho slib

“I love you, guys. I love you. I am suffering for you, guys. I am. I’ll take all your pains. Pretty good already I took it. Today I am promising you, I’ll take it. Our boss, Guru Parampara, he’ll take it.”

„Přátelé, miluji vás. Miluji vás. Trpím pro Vás, přátelé. Ano, to dělám. Vezmu všechnu vaši bolest. Už jsem ji z velké části odebral. Dnes vám slibuji, že ji vezmu. Náš šéf, guruparampara ji vezme.”

Claudiha-Gájatrí: Mé žážitky s mistrem

Jmenuji se Claudiha-Gájatrí Matussek a Svámiho jsem potkala během jeho první návštěvy v Německu v roce 1998 u jezera Starnberg.

Dal mi kokosový ořech a řekl, že se během jeho příští návštěvy uvnitř něco zhmotní a slíbil, že mi ho otevře. Ve stejném roce jsem krátce před Vánoci začala nabíjet mantry Pěti elementů, které mi předal Philip Lipetz. Během své další návštěvy Evropy se mě Svámi zeptal, zda bych přijela do Indie. Po zdravotní stránce jsem se necítila dobře, ale co dělat? Ano, samozřejmě! Kromě toho mě zaháčkoval prstenem a slibem, že kokosový ořech otevře v Indii. Helmut a já jsme jeli do Penukondy v Indii poprvé v roce 1999 na Vánoční program. V lednu 2000 - poslední den naší návštěvy - Svámi konečně otevřel kokosový ořech, který jsem ochraňovala jako svůj poklad už od roku 1998.

Od té doby jsme do Indie jezdili každý rok. Minimálně na Šivarátri a Gurupurnimu a pokaždé jsme zůstali několik týdnů. Některé roky jsem v ášramu pobývala dokonce i několik měsíců. Díky tomu jsem absolvovala většinu programů, které Svámi v Penukondě pořádal. Navíc jsem se účastnila i Svámiho programů v Německu, Švýcarsku a v Londýně. Od Svámiho samádhi cestujeme s Helmutem do Indie jednou ročně.

Rolf: Šrí Káléšvara - Mistr elementů

Rolf Blechschmidt

Jmenuji se Rolf Blechschmidt a je mi 60 let. V létě roku 2000 mne zaujal mladý indický učitel. Došlo k tomu velmi neobvyklým způsobem. V sousední vesnici nabízeli meditační kurzy a má žena Susanne k nim byla silně přitahována. Začala kurz navštěvovat a po pár lekcích přinesla domů malou knížku, které jsem z počátku nevěnoval žádnou pozornost.

Následující ráno jsme přemítal nad snem, jehož obsah by vydal na samostatný příběh. Ta malá knížka ležela na jídelním stole a když jsem se na ni podíval, nemohl jsem uvěřit vlastním očím: Na přebalu byla fotka mladého indického muže. Toho samého muže , o kterém se mi v noci tak intenzivně a živě zdálo! Můj učitel si mě našel.

O něco později přijel do Německa Clint Thompson, dnes známý spíš jako Nitjánanda, a uspořádal v sousední vesnici seminář - můj první kontakt se zcela novým světem manter, mál, indické mytologie a tradic. Bylo to učení Svámiho Káléšvary.

V roce 2001 jsem se ujal překladu Nitjánandovy knihy „Awareness of healing” do němčiny. Nikdy předtím jsem nic takového nedělal. A tak jsem měl svůj první velký proces. Překládal jsem po nocích, až do časných ranních hodin a pochopil jsem, jak to vypadá, když vás mistr podporuje, protože bez této podpory bych to nedokázal.

Rolf během své sévy - Schweibenalp 2007

Od roku 2003 bylo mým úkolem vymyslet a postarat se o audio/ video technologii na Svámiho programech v Evropě. A byla to opět má žena, od koho přišel zásadní podnět. Usilovně jsem přemýšlel, jak toho neuvěřitelného muže z Indie podpořit, v tom aby byl na pódiu patřičně vidět. Řešením byl nakonec video projektor a velká obrazovka, díky které byl Svámi vidět i z nejvzdálenějšího místa. Nezbytnou technologii objevila má žena náhodou během nákupů. Takže nejen že se našlo řešení problému, ale navíc jsem měl v rukou rovnou potřebné vybavení.

Poprvé jsem se se Svámim setkal osobně na programu v německém Bruchsalu v roce 2003. I tentokrát demonstroval celý rozsah svého mistrovství. Během přestávky po první části přednášky dával Svámi několika studentům osobní mantry a žehnal jim vibhútim. Já jsem procházel sálem a kontroloval technické zabezpečení, ale v mysli jsem se zaobíral něčím, co předtím Svámi řekl. A to tím, že by člověk měl mistra předtím, než se mu jako student odevzdá, otestovat.

Rolf a Šrí Káléšvara na Beuerhofu, Üxheim v Německu

Takže zatímco jsem se na něj z dálky díval, napadl mě troufalý test: Jestli je tím, kým říká, mělo by být možné spojit se s ním pomocí myšlenek! A tak jsem k němu vyslal sdělení - a Svámi reagoval! Přestal se vším, co dělal, ustoupil dva nebo tři kroky zpět a rozhlížel se po sále, dokud mě nenašel. Zamával mi a i když se jeho rty vůbec nepohnuly, slyšel jsem jeho hlas : „Ano, jsem zde…” Musel jsem se posadit. Byl jsem doma, můj mistr si mě našel.

Až na jednu výjimku jsem se podílel na všech Svámiho akcích v Evropě. A také během svých procesů v Penukondě a na jiných místech v Indii jsem byl obdařen mnoha neobyčejnými zážitky.

A dokonce i teď, po více než 15 letech, pořád ještě zažívám: „Ano, jsem zde…” a to už se nezmění.

Děkuji ti, Svámi!

Děkuji i své úžasné ženě Susanne, která mne vždy podporovala.

Vasu: Bhadžan pro mistra

Uwe Vasu Hoppe

Můj čas se Svámim začal v Penukondě v únoru 2007 během programu u příležitosti Šivarátri. Měl jsem v úmyslu pouze tam vklouznout, porozhlédnout se kolem a poznat skutečného mistra. Mé slzy při odjezdu mi však jasně ukázaly, jak silný dojem to na mou duši udělalo a jak hluboká touha je v ní ukryta.

Měl jsem pár měsíců na to, abych se do ášramu vrátil přesně na začátek 2. ročníku Univerzity duše, který začínal Gurupurnimou. Díky Svámiho „Ano, můžeš přijet” běžely přípravy jako po másle. Ukončil jsem nájem svého bytu, mí domácí mazlíčci našli nový domov, milí lidé se postarali o můj nábytek. Můj skvělý tým mě podpořil v tom, abych si mohl vzít na rok volno a pak se opět vrátit k vedení seminářů. Peníze jsem měl k dispozici, a tak jsem přesně na Gurupurnimu zahájil svá studia v Penukondě.

Univerzita duše byla prodloužena, a tak se z jednoho roku staly čtyři roky naplněné skupinovými procesy, zázraky, vysokou energií, léčením, radostí, moudrostí a láskou. Ale také vyčerpáním, řadou nocí beze spánku a mnoha dalšími výzvami a dary. Během té doby vznikla i mnohá přátelství s lidmi z celého světa a intenzivní vztahy s ostatními členy skupiny, se kterými jsme si pod Svámiho vedením prošli dobrým i zlým a okusili vysoké energetické kanály. Bylo to nezapomenutelné…

Díky, Svámi.

Nahrávka bhadžanu “Džej džagadiša hare” [STÁHNOUT] zpívá Vasu, použito s laskavým svolením Shiva Sai Mandir Music.